Dobrodružství v Badlands - Co by se asi mohlo pokazit - Caen Ragestorm

Dobrodružství v Badlands – Co by se asi mohlo pokazit

LebkaCo zlého by se tak asi mohlo přihodit v Badlands říkáte si? Vždyť je to takový nádherný kus přírody kdesi u americké dálnice 94 v severní Dakotě… A ještě k tomu u návštěvnického centra. Vtip je v tom, že jsem čirou náhodou vysloveně zavadil o odpočívadlo, ze kterého se vyklubal zmiňovaný národní park. Ale rozhodně tenhle příběh patří mezi ty nejlepší z mého cestování po USA.

Kde jsou Badlands a jak to začalo

Dálnice v krajiněBadlands se nacházejí v Severní Dakotě u dálnice 94 nedaleko hranice s Montanou a prakticky jde vlastně o národní park Theodora Roosvelta. O pustině jsem se náhodou dozvěděl, když jsem přespával na parkovišti před obřím obchodem s outdoor a loveckým vybavením. Tamní prodavač se zmínil o této pustině. Den poté jsem při jízdě po dálnici zahlédl ceduli s nápisem vyhlídka a odpočívadlo. Zvědavost mi nedala a sjel jsem okamžitě z dálnice a vydal se místo prozkoumat.

Po obhlédnutí místa jsem se rozhodl přenocovat a byl jsem odměněn nejen stádem divokých koní, které se prohnalo přes parkoviště, ale i naprosto úchvatným západem slunce. A ještě jsem to obohatil parádní fotkou mého pojízdného příbytku.

Pustina
Auto s hvězdami

Ještě večer jsem byl upozorněn na výskyt hadů…

Stezka pro odvážné

Stezka pustinou Ok i tak jsem se vydal na stezku dolů do Badlands. Na prvni ceduli u parkoviště se psalo vemte si dostatečné množství vody, v oblasti jsou horka a větrno. Šel jsem na dopoledne, běžně by na cca 4 hodiny stačil 1 litr vody, tak jsem dle pokynů vzal litry dva.
Jen cesta k obchvatu vedoucím skrz badlands trvala asi hodinu a měřila asi 3,5 km. Dal jsem se doprava. Terén poměrně náročný, ale zato každý pohled byl bechderoucí. Další 3 km v nohách za stálé kontroly zda na zemi není žádný had (potkal jsem jen krásnou ještěrku).Vedro k padnutí, ale šel jsem dál a dál šokován krásami krajiny až jsem narazil na další stádo koní, kteří se proháněli po Badlands jako pravý králové.

Koně v Badlands
Hříbě

Po skoro třech hodinách na cestě plný nadšení z té nádherné přírody, která kolem mne je už ale zjištuji, že jsem vypil litr a půl vody. Stezka jako taková je vzhledem k terénu poměrně náročná a při teplotách, které se šplhali přes 30 stupňů už někdy v 11 byl nejvyšší čas se zamyslet. Navíc navigace po stezce, která místy není ani vidět je opravdu náročná. Navíc všechny ukazatele se válí kvůli větru zlomené na zemi. Nacházel jsem se v jedné třetině 20 km dlouhého okruku. Je mi opravdu vedro a došel jsem na rozcestí. Stezka vlevo mě určitě zavede zkratkou zpět tak, abych nemusel obcházet celý okruh.

Nemám vodu a ztratil jsem se

Cesta vlevo záhy končí neb jde o stezku zvířecí. Terén je náročný, ale nepropadám panice. Bojím se však že zpět už netrefím a tak lezu na skálu, abych se pokusil zorientovat v krajině.

PustinaSebou jsem měl i kompas takže dle toho kudy jsem přišel vyměřuji přímou cestu, která by mě měla zavést na původní stezku. Dvakrát jsem sebou švihnul na zem takže jsem uklidil fotoaparát a soustředeně pokračuji dále. Brodím se křovím a pouštní trávou, která mi místy sahá až po kolena. Z kopce a znovu dokopce. Zhora od parkoviště byl pohled na Badlands poměrně jasný co se týče orientace. Tady dole je to však o něco horší…

Zdá se, že mě smysl nezklamal. Po cca půl hodině jsem úspěšně našel původní stezku a vydávám se po ní směrem zpět na místo odkud jsem celou tuhle pouť začal… Voda? …došla… Když už jsem konečně došel na místo, které vede zpět k autu tak už tenhle výlet zabral tak 4 a půl hodiny. Hurá výšlap nahoru.

Říkáte si, že to se nemůže stát?

Rozhodně jsem udělal několik chyb a podcenil jsem asi místní terén, ale jak jsem byl nadšený, fotil a pozoroval přírodu a zvěř, zkrátka mi nedošlo, že jsem došel až kam jsem došel a nechal jsem se unést časem… Rozhodně nechoďte mimo stezku. Měl jsem se vrátit a jít radši delší, ale jistou stezkou. Nebo ještě lépe. Neměl jsem ze stezky vůbec sejít.

Musím ještě dodat, že výšlap nahoru zabral asi další hodinu a když jsem dorazil k autu, byl jsem úplně vyřízený. Vše ale dopadlo dobře a pro mě je to naprosto nezapomenutelné dobrodružství mého života.

Caen Ragestorm

Vaše komentáře